Hradecký projekt Neutrino, který loni v prosinci zvítězil na Malé Alternativě (HV 1/04), nyní předkládá velmi zdařilou, na vlastní značce (www.mufonic.net) vydanou kolekci sedmi skladeb zvěčněných na pěkně vypraveném černém CDR.
Jak jsem v minulém čísle psal, Neutrino produkuje pomalou, tichou a zvukově nepřesycenou hudbu, jíž by ze všeho nejvíce patrně slušelo označení downtempo. Jedním dechem však můžeme dodat ambient a s trochou nadsázky snad i minimalismus.
Největším kladem rytmicky bezezbytku pravidelných tracků je opatrné (téměř lékárnické) dávkování barevně zajímavých ingrediencí, neuspěchanost a zádumčivá, dá se říci introvertní hravost. Skladby se neženou k cíli, ale spíše jemně odtikávají a jejich pomalu obohacované rytmické vzorce tvoří zajímavě subtilní kombinace stále zřetelně odlišitelných výchozích zvukových zdrojů. Neutrino nevyrábí mnohastopou skrumáž, ale napomáhá trochu odtažitým, přesto vřelým setkáním. Jeho hudba se nese ve znamení až opatrnické touhy po krystalické průzračnosti.
Tu na několika místech kazí "party-ově" klišovité beaty syntetických bicích. Nastupují sice jen sporadicky a ne nadlouho, osobně bych však jejich absence ani v nejmenším neželel. Zdá se mi, že náladě alba zbytečně přistřihují křídla. A domnívám se, že o navození určité atmosféry jde Neutrinu mnohem více, než o roztancování zábavylačných teenagers.
Petr Ferenc
His Voice, 2/2004
HIS VOICE